Dříve jsem během svých jógových kurzů uváděla, že pouze jeden verš se věnuje ásanám. Ten známý verš:
„Ásana je pevná i jemná.“ 2.46, sthira sukham asanam
Díky studiu Jógové filosofie na UK jsem si uvědomila, že zanedbávám další dva důležité verše týkající se prožitku vědomé, tělesné (a původně zamýšleno meditační) pozice. A to:
2.47 prayatna shaithilya ananty samaapattibhyaam
Výklad podle Swami Satchidananda zní:
„Pokud zmírníme přirozenou tendenci mysli být v neklidu a meditací na nekonečno, tím mistrujeme pozici. „
Tím, že se jedná o velmi starý text a tím že překlady znějí starobyle a honosně, se může zdát, že jde o něco nedosažitelného, téměř nadlidského.
Ve velké úctě si proto dovolím přidat to, jak toto selským rozumem nahlížím já a především to, jak toto prožívám právě během tělesné jógové praxe.
Zastavit neklid mysli jde jednoduše ponořením do krásy toho, co je. Ponořit se do každého milimetru pohybu. Do každé sekundy setrvání v ásaně s vědomým dechem. V tu chvíli je mysl prázdná a a zářivá a noří se do nekonečna. Meditovat na nekonečnost znamená stát se vlnou, přestat vnímat ohraničení svého těla, zcela se odevzdat.
Mistrování pozice je naprosté vědomí přítomnosti, která se rozšiřuje za hranice toho, co zrovna svými smysly vnímám a za hranice toho, co se zdá fyzické. Za hranice toho, co vidím. Za hranice svého těla.
2.48 tato dvandva anabhighaataH
A tak utichá vnímání dualit.
Pokud si dovolíme prožít to, co čteme a vnímáme v předešlých dvou verších, potom vnímáme Jednotu, která sjednocuje všechny protiklady. A tak již nerozlišujeme mezi bolestí či slastí. Ásana nás nemůže bolet. Nemůže být namáhavá. Není nijaká a je vším zároveň. Je jednotou.
1. Z celé své bytosti si přeji, abychom prožili, že jógová moudrost není něco nedosažitelného či těžkého. Ano, vyžaduje určitou disciplínu a víru, ale je zde pro nás, abychom ji žili. Skutečně můžeme prožít všechny tyto tři verše v jediné ásaně (vědomé tělesné pozici s vědomým dechem).
2. Chci také více přivést na světlo světa fakt, že jóga není tělesné cvičení. Jde pouze o 3 verše ze 196. Tyto 3 verše se ještě k tomu původně zabývali meditačními sedy. Nešlo o krkolomné pozice. Nešlo o dosažení gymnastické pružnosti.
A toto přesně je pro mě jóga. Nikoliv cvičení, ale cesta světla mysli, těla a duše.
A poslední poznámka k tomuto indickému dílu.
Často se používá množné číslo „jógasútry“. Na fakultě nám říkali, že správné použití je v singuláru, tedy „jógasútra“. To jen pro vysvětlení, proč se k tomuto dílu vztahuji v jednotném čísle, i když obsahuje 4 knihy.
Jsem šťastná, že jsme tady společně a společně si můžeme takto povídat. Moc mě zajímá, jak toto vše vnímáte Vy a zda jste tyto tři verše již prožili během své jógové praxe. Objímám Vás plná Lásky a úcty,
Toto vše můžete prožít v našem s Láskou vytvořeném video programu Tajemství pružnosti.
Mé zdroje: vlastní jógová praxe od roku 2010 a studium Jógy a jógové filosofie na UK od roku 2018
Zdroj sanskrtského přepisu: http://yogasutrastudy.info
Nádherné fotky jsou od: Megy Literová, megyliterova.cz