Můžeme stát na stejném místě a jedna bytost prožije hluboký mystický moment a druhá bytost jen uvidí hezkou poušť. Jde o připravenost, jde o bdělost a jde o netlačení na pilu. To je další téma, ale to teď necháme stranou, protože vím, že tlačit na pilu ještě nikdy nikomu nepomohlo, takže není nutno zmiňovat, že to bychom to dělat neměli.

Cesta objevovatele záhad Vesmíru se odehrává uvnitř. Proč tedy cestuji, když se vše děje uvnitř? Protože určitá místa napomáhají obratu dovnitř. Je těžší obrátit se dovnitř a sledovat každé zachvění pocitu ve svém poli, když na Vás mluví neustále 5 lidí a Vy musíte plnit své denní úkoly. Když ale stojíte sama na poušti, nikdo po Vás nic nechce, tak za chvíli, ne hned, za chvíli započne proces obratu dovnitř a prohlédnutí hmoty.

Nemohu slovy dostatečně vyjádřit, jak důležité je prohlédnout hmotu a její zákony. Pokud to neuděláme, zůstáváme jejími otroky, ať už si myslíme, že jsme svobodní, jak chceme. Hmota se chová podle kódu, podle zákonů. Tyto kódy nosíme v sobě a podle nich jednáme. Skutečné osvobození přichází až s prohlédnutím kódu. CRACK THE CODE.

A v tomto duchu probíhal můj druhý den uprostřed nekonečné pouště věčných možností produchovnění hmoty.

Se srdcem na dlani a s velikou úctou a pokorou se klaním tomu vyššímu v Tobě, má vzácná. Nechť je co nejvíce bytostí šťastných a svobodných.