Moje maminka si vždy připíjí na krásné mezilidské vztahy. Dlouho jsem nevěděla, proč. Teď už vím.
Když učím jógu často opakuji: „Buďte na sebe vlídní. Nejde o výsledek. Jde o laskavost vůči sobě.“. Dělám to proto, abychom v těle cítili klid, důvěru v život a uvolnění.
Bytosti okolo nás, lidé, se kterými se potkáváme, se vlastně chovají stejně jako naše tělo. Chceme-li je kontrolovat a nutit do něčeho, na co sami nejsou připraveni, moc dobře nepochodíme. Buď zůstaneme stát zaseklí na jednom místě a nebo se sice někam pohneme, ale ta cesta bude tak namáhavá, že z výsledku nebudeme mít ani radost. Stojí proto za to, si v bezpečí jógové podložky natrénovat laskavost vůči sobě, abych ji mohla uplatňovat i na své blízké. A co je to v praxi laskavost vůči sobě?
Často omílaná sousloví “mám se rád” anebo “sebeláska” podle mě dostatečně nevystihují jádro pudla. Slyšela jsem mnoho lidí, jak říkají, že se mají rádi, ale přitom drželi v ruce tolik upletených bičů, že by se lekl i Nebojsa. Ty biče, které vytahujeme na sebe i na ty, okolo nás, jsou často velmi nenápadné nebo zahalené.
Pokud jsi odpověděl na většinu otázek “ano”, potom možná nastal čas trošku se pohňuhňat. Pohňuhňat sám sebe, jako se hňuhňají malé děti. Vidět v sobě nevinnost a svobodu malého dítěte, které by nenapadlo odpovědět ani na jednu otázku “ano”. To dítě by tyto otázky vlastně ani nechápalo. Takovou laskavost vůči sobě praktikujeme na podložce. Nic po sobě nechci, chci „jen“ být a být z toho radostný. Chci provádět svou jógovou praxi v lehkosti a uvolnění, bez tahu na výsledek, bez přísnosti, bez biče toho, jak se věci mají dělat. Proto na lekcích znovu a znovu opakuji, že nejde o dokonalé provedení ásany, ale dokonalé prožití ásany.
Během své jógové praxe vnímám, kde se ozývá jaké napětí. Nebouji proti němu, ale chci vyslyšet jeho vzkaz. Teprve poté může napětí odejít. Stejné je to v mezilidských vztazích. Pokud se někde vyskytuje napětí, nechci ho zlomit a položit na lopatky. Zvídavě a zkoumavě ho vnímám a čekám, až mi předá svůj vzkaz. Naslouchám a vracím se k sobě. To je laskavost, kterou chci vnášet do vztahu já a já i do vztahů já a Ty. V této laskavosti zrají nádherné mezilidské vztahy.
Pokud se to občas nepovede, to je úplně v pořádku, je to součástí laskavosti, o které mluvíme.
Abychom to shrnuli. Díky józe si můžeme v bezpečí podložky, kdy nás nikdo neruší, natrénovat vlídnost a uvolněnost vůči sobě samým, můžeme praktikovat naslouchání vzkazům svého těla. Toto umění potom můžeme uplatňovat ve svých vztazích. A je jedno, jestli jde o vztah s partnerem, s rodiči, sourozenci, kamarády, se svým pejskem nebo s jakoukoli další bytostí.
A jak to že už vím, proč stojí za to připíjet si na krásné mezilidské vztahy? Protože když mi bylo nejhůř, byly to právě moje vztahy s nejbližšími, které mi zachránily život.
Děkuji.
Pojď si vyzkoušet PARTNERSKOU JÓGU hned teď!
Milujem Vase clanky… Madherne sa citaju… len clovek nevie ako sam sebe nacuvat a precitit… Aby dosiahol ten krasny suzvuk mysle a tela… Pokusim sa… Velmi… Dalej piste… Je to dar.. ?
Lubiiii, vzácná bytosti, děkuji, děkuji, děkuji za hřejivý komentář! Mám velkou radost! Nejvíc Vám držím palce. Určitě to půjde, chce to jen chvíli praxe :-). Děkuji, že jste s námi! Objímám Vás s úctou! Judita