Jógová praxe mysli: Plíživost myšlenek, které nás odvádějí od našich snů

Disciplína myšlenek

Řekla jsem si “a dost”. Nenarodila jsem se proto, abych byla otrokem svých myšlenkových schémat z dětství, ani toho, co je “normální” a už vůbec ne toho, co zažil někdo jiný. Narodila jsem se, abych byla plná lásky a abych tvořila nové. 

Směr pozornosti

Vstala jsem z postele. Bylo pět hodin ráno a venku byla stále zima. To mi ale nevadilo. Zachumlala jsem se do mikiny a sedla si na místo, kde jsem měla výhled na ranní úsvit a ranní zvířata, která tak miluju. 

Probudila mě totiž noční můra. Mohla jsem předstírat, že to nic není, že to je jen sen. Ale znamení jsou znamení a já už jsem se naučila, že se nevyplácí je ignorovat. Sen je první zhmotnění, noční můra je zamrzlinka, která nese zmražený potenciál. A tak jsem naslouchala.

Sen je první zhmotnění, noční můra je zamrzlinka, která nese zmražený potenciál.

“Poslední dobou jsi dovolila třem plíživým myšlenkám, které jsou v rozporu s Tvými sny, aby procházely Tvou myslí. Nepříjemné pocity s nimi spojené, byly sotva patrné, proto proklouzly Tvé pozornosti. Poslali jsme Ti sen, abychom v bezpečí nehmotné snové reality v Tobě vzbudili ostřejší pocity. Tím, že sis jich všimla, jsi vytvořila možnost je přesměrovat. V lásce a vlídnosti, jako vždy. Nezapomeň!”

Bylo mi to okamžitě jasné. Cítila jsem hlubokou vděčnost za tato poselství a znamení. Cítila jsem, že se mi nemůže nic stát, když jim naslouchám a jsem bdělá. Cítila jsem hlubokou lásku ke všemu, i k bolesti. Vše je poklad a život je tak barevný.

A kdo že to na mě mluvil? Má duše. Má duše, která ví, kde jsou mé nejodvážnější sny. Má duše, která ví, že si zasloužím, aby se mi splnily, Protože díky každému snu se rozpíná vesmír. Děkuji za to, že tady mohu být.